Malý, tak osmiletý chlapec si v drogerii vybírá prací prášek. Vezme pětikilové balení a nese ho k pokladně. Pokladní se ho s úsměvem ptá:
„Copak, chlapečku, máš hodně špinavého prádla?“
„Ne, žádné prádlo. Psa.“
„Ale chlapečku, psa bys měl mýt něčím jiným. Tenhle prášek je hodně silný. Pejskovi by se mohlo udělat špatně a dokonce by mohl i umřít.“
Chlapeček si to nedal vymluvit, rezolutně postavil krabici na pult a vytáhl peníze. Pokladní to vzdala a chlapeček spokojeně odešel. O týden později se chlapeček objevil s lístečkem na velký nákup. Když se ptal paní pokladní, kde najde lak na vlasy, ta se mezi řečí ptá, co dělá jeho pejsek. Chlapeček nasadí smutný výraz a povídá:
„Pejsek mi umřel.“
Pokladní nechce chlapečkovi psychicky ubližovat a tak mu řekne, že jí to velice mrzí, ale neodpustí si dodat:
„Ale říkala jsem ti, že ten prací prášek nebyl dobrý nápad.“
„Nemyslím si, že mu ublížil ten prací prášek.“
„Ne? A co ho tedy zabilo?“
„No, myslím, že to bylo to odstřeďování.“