Po Václavském náměstí kráčí Klaus se Zemanem. Po chvíli Zeman zjistí, že nemá náprsní tašku. V ní měl různé doklady, spoustu všelijakých valut, takže velká škoda. Klaus navrhne jít zpátky stejnou trasou, jestli to náhodou nenajdou. Mezitím náprsní tašku našel čtyřletý chlapeček a prohlížel si pro něj neznámé bankovky, když vtom jej Zeman s Klausem zahlídli. „Jé to jsi hodný chlapečku, žes to našel a za to si klidně řekni, co by jsi chtěl.“ -„Prosím barevnou televizi se stěračemi.“ Klaus se Zemanem se na sebe podívají a diví se zvláštnímu přání. „Barevnou televizi můžeš dostat, ale nač ty stěráče?“ „Víte, pane, když v televizi mluví pán Zeman, tak maminka s tatínkem tak po televizí plívají, že já to rukávem nestíhám utírat.“