V letadle vedle sebe sedí dva Arabové a jeden Žid. Arabové sedí u okna a Žid do uličky. Protože očekává dlouhý let, sundá si Žid boty a pěkně se uvelebí. Najednou se začne zvedat Arab u okénka a říká: „Asi si skočím pro pivo.“
Žid na to: „V pohodě, já vám pro to pivo dojdu.“
Zatímco je pryč, Arab vezme jeho pravou botu a pořádně mu do ní naplive.
Když se Žid vrátí, tak ten druhý Arab najednou říká: „Hm, to pivo vypadá dobře. Asi si dám taky jedno.“
A Žid se opět nabídne, že mu pro pivo dojde. Zatímco je pryč, druhý Arab vstane a naplive mu do levé boty. Žid se vrátí dá Arabovi pivo a pak všichni sedí a užívají si let. Před přistáním Žid vklouzne do bot a hned je mu jasné, co se stalo.
Nasraně se obrátí na Araby: „Proč? Proč to, prosím vás, musí být? Jak dlouho to ještě bude trvat? Ty boje mezi našimi národy, ta nenávist, ten odpor, to plivání do bot a chcaní do piva?“