Otec nervózně doma čeká na svoji dceru, která má již trochu zpoždění. Dcera se vrátí o dvě hodiny později, jde rovnou do pokoje, otec se za ni hned vydá a když vchází do pokoje slyší jen: „Konečně u sebe!“.
To otce úplně dopálí a říká: „Snad ještě u nás, ne?!“
A dcera na to blaženě: „Ale ja myslím nohy.“